Jak jsem se (ne)chtěl dostat do financí 💼

Ahoj a vítej na mém blogu! 👋

Rozhodl jsem se začít psát o své cestě světem financí. Ne proto, že bych měl pocit, že jsem „hotový“, ale právě naopak – protože ta cesta je dlouhá, plná zlomů, a přitom začala úplně obyčejně. V dalších článcích se chci věnovat jednotlivým rokům, zkušenostem a lekcím, které mě formovaly. Ale dnes začnu úplně od začátku.

Bylo mi 20 let a studoval jsem Masarykovu univerzitu v Brně 🎓. Jednoho dne mi zavolal kamarád, kterého jsem vždycky považoval za chytrého a zodpovědného. Prý by se mnou rád vyplnil dotazník o spokojenosti s finančními službami.
Upřímně? Těšil jsem se, že si konečně zanadávám. V hlavě mladého kluka jsem si připadal jako zkušený matador, i když jsem měl za sebou jen pár drobných zkušeností 😄.

Na schůzku jsem dorazil výjimečně včas (což u mě tehdy nebylo úplně běžné 😅). Kamarád tam už seděl – a s ním i jeho vedoucí. Říkejme mu TJ. Představil se, vysvětlil, proč tam je, a pustili jsme se do dotazníku.
Byl překvapivě zajímavý. Donutil mě přemýšlet o věcech, které jsem do té doby bral jako samozřejmost. A ano, místy jsem byl sprostý – měl jsem potřebu ventilovat frustraci z toho, jak podle mě „finanční poradenství nefunguje“ 🤬.

Ale něco mě zaujalo. TJ měl neuvěřitelně klidný, asertivní přístup. Po hodině rozhovoru jsem měl pocit, že tenhle člověk mě může někam posunout. Že mi může pomoct být lepší. 💡

Uběhl nějaký čas a volalo mi neznámé číslo. Zvedl jsem to – a na druhé straně byl TJ.
Prý má plán a potřebuje někoho, kdo mu ho pořádně rozbije. To znělo jako výzva pro moje ego 😎. Řekl mi:

„Buď mi ukážeš chyby, které jsem přehlédl, nebo když to projde přes tebe, vím, že to bude fungovat.“

Sešli jsme se asi šestkrát. A čím víc jsme spolu mluvili, tím víc mi dávalo smysl, co buduje.
Fascinovalo mě, jak přemýšlí, jak jedná, kam směřuje.

Když jsem pak potřeboval praxi do školy, bylo jasno – chci k TJ. A upřímně? Kdyby měl autodílnu nebo stánek s ovocem 🍊, chtěl bych pracovat s ním stejně.

Nastoupil jsem na tříměsíční stáž. Mým cílem bylo jediné – potvrdit si, že finance opravdu stojí za nic.
Jenže… ono to tak nebylo.
A tak se z praxe stalo podnikání, které trvá už víc než osm let. Dnes jsme s TJ nejen kolegové, ale i blízcí přátelé 🤝.

Po letech jsem se ho zeptal, proč se mnou tehdy ztrácel tolik času, když jsem všechno zpochybňoval. Odpověděl:

„Když jsem viděl, jak tvrdohlavě bojuješ za to, že všechno je špatně, věděl jsem, že když ti ukážu, že to tak není, poneseš tu vlajku stejně hrdě.“

A měl pravdu. 🎯

Díky, že jsi dočetl až sem 🙏
V příštím článku se vrátím k úplným začátkům – co jsem se naučil v prvních měsících a jaké chyby jsem udělal.
Těším se, že budeš u toho! ✨